Kontrolním hlášení a změny v účtové osnově

Připravili jsme pro vás rozhovor s účetní a daňovou poradkyní Bc. Zuzanou Bartůškovou. Hlavním tématem jsou zkušenosti paní Bartůškové s Kontrolním hlášením a změny v účetnictví a v účtové osnově platné od 1.1. 2016.

Jaký je Váš názor na Kontrolní hlášení jako takové. Patříte do skupiny zastánců, odpůrců nebo vidíte jak plusy, tak mínusy?

Od začátku jsem patřila mezi odpůrce kontrolního hlášení a EET. Podle mého názoru je úkolem státu podporovat podnikání, a to zejména malých a středních podnikatelů. A je v souladu s fiskálním zájmem státu, aby placení daní bylo co nejsnazší. Místo toho je čím dál tím více byrokracie a zákony jsou čím dál složitější.

Jaké jsou Vaše zkušenosti s kontrolním hlášením k DPH?

Moje zkušenosti bohužel překonaly moje obavy. Kontrolní hlášení se nestalo nástrojem pro odhalování daňových podvodů, ale pro zatěžování podnikatelů. Samotné KH rozhodně není na jedno kliknutí, jak nám sliboval pan ministr. Jeho vyplnění je poměrně náročné. Bez účetního programu prakticky nemožné. Účetní se musí zabývat informacemi, které na výši DPH nemají žádný vliv. Např. zajišťovat DIČ u neplátců, zabývat se zbytečným členěním uskutečněných plnění v tuzemsku, řešit, co psát do pole DPPD u nároku na odpočet, přemýšlet, jak vykazovat plnění u platebních a splátkových kalendářů, opravných dokladů, dokonce i postup, kdy si příjemce plnění neuplatňoval DPH z daňových doklad k zálohám, ale až z koncového dokladu se kontrolním hlášením stal značně komplikovaným, vyplňovat údaje o datové schránce, které jsou veřejně dostupné. Studovat pokyny, aby věděla, jak vykázat příslušnou situaci v kontrolním hlášení. To vše je čas zbytečně vynaložený, který nemá žádný vliv na správnost odvedené DPH. Další věc je “kombajn” a jeho praktické dopady. Tzn. interní pokyn finanční správy, podle které finanční úřady v případě chyby (i drobné) v kontrolním hlášení nevydávají výzvu § 101g Zákona o DPH, tzn. aby si plátce podal následné kontrolní hlášení, kde chybu opraví. Ale místo toho kontaktují subjekty telefonicky neoprávněně se dožadují zasílání faktury, smluv a dalších dokumentů e-mailem.  Bez toho, aniž by správce daně zákonným způsobem vyjádřil konkrétní pochybnosti o správnosti daně.

Už jste se setkala s výzvou od Finanční správy kvůli kontrolnímu hlášení? Pokud ano, jak proces probíhal?

Několikrát jsem se setkala s tím, že správce daně při sebemenším nesouladu nebo podezření telefonoval a dožadoval se prokazování nároku na odpočet. Bez toho, aniž by byl řádným způsobem zahájen postup k odstranění pochybností a vyjádřeny konkrétní pochybnosti o výši dani. Pouze v jediném případě jsme obdrželi výzvu dle § 101g. Tato výzva byla konkrétní – obsahovala přesné určení řádku, výše daně, dokladu a DIČ a komentáře, že dané DIČ neexistuje. Na základě této informace jsme snadno zjistili, že bylo omylem (překlep) uvedeno chybné DIČ a podali jsme následné souhrnné hlášení. Pokud tedy správce daně skutečně pošle výzvu dle § 101g, tak z této jediné zkušenosti mohu prohlásit, že je dostatečně konkrétní k dohledání chyby a opravy.

Chcete začít účtovat zdarma v moderním on-line systému?

Vyzkoušet zdarma

Řešila jste situaci, u které jste nevěděla, jak ji zaúčtovat, aby se do KH promítla správně?

Zatím ne. Ale řešila jsem několik situací, kdy jsem musela hodně dlouho pročítat pokyny, abych věděla kam případ vykázat. A to i u jinak velmi jednoduchých situací jako je uplatnění odpočtu z platebního popř. splátkového kalendáře, uplatnění odpočtu z vydaného opravného dokladu, řešení situace, kdy máme daňový doklad k záloze popř. chceme uplatnit DPH až z koncového dokladu. Dokonce i běžné tržby s místem plnění v tuzemsku nutí účetní studovat opakovaně pokyny a hledat, kam vykázat jaké uskutečněné plnění jestli do A.4. nebo do A.5. Protože zdaleka nezáleží jen na částce, ale i na osobě příjemce. Nikdy dříve jsme u uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, které patří do ř. 1,2 daňového přiznání nemuseli řešit, jestli je poskytujeme právnické osobě, fyzické osobě povinné k dani, fyzické osobě nepovinné k dani, osobě neusazené v tuzemsku atd. A ještě řešit za kolik konkrétní plnění je a co je vlastně jedno plnění.

Co říkáte na strukturu a navržení formuláře Kontrolního hlášení a pracovní prostředí při vyplňování a odesílání formuláře přes portál Finanční správy?

Výše jsem uvedla výhrady, které mám k samotnému tiskopisu a pravidlům jeho vyplňování. Se samotným portálem Finanční správy problémy nemám, protože jsem zvyklá ho používat již dlouho. Ale dokáži si představit, že pro malého plátce, který si dosud vyplňoval přiznání sám a v ruce je toto prostředí naprosto nepochopitelné. Setkávám se s případy, že méně technicky zdatný plátce nebo účetní prostě nejsou schopni kontrolní hlášení na portálu vyplnit a podat.

Zaznamenala jste nárůst počtu klientů poptávajících účetní služby externě z důvodu obavy, že sami proces Kontrolního hlášení nezvládnou?

Ano. Zaznamenala jsem poptávky klientů, kteří si roky dělali DPH sami, ale mají obavy, že kontrolní hlášení nezvládnou.

Jak vnímáte nastavení pokut za překročení lhůty 5 kalendářních dnů povinnosti odpovědět na výzvu ke kontrolnímu hlášení? Mají se účetní obávat pokut, pokud budou na dovolené?

Výše pokut je dle mého názoru naprosto neúměrně vysoká vzhledem k “provinění”. Pro drobného podnikatele nebo účetní je výše v podstatě likvidační. U malých plátců se dostáváme do situace, že pokuta za pozdní reakci na výzvu správce daně (nebavím se o tom, že nezareaguje vůbec, ale že zareaguje, tak jak má pouze o den či pár dní později) může být několikanásobně vyšší, než pokuta za pozdní podaní přiznání nebo za pozdní úhradu daně.

Pokud účetní má sjednáno s klientem, že bude reagovat na výzvy v kontrolním hlášení a odpovídá za pokuty za pozdní reakci, dostává se do situace, kdy v podstatě musí používat datovou schránku. Protože výzva v datové schránce je doručená až přihlášením odpovědné osoby do datové schránky. Pokud k přihlášení nedojde, tak desátým dnem od doručení. Pokud klient používá datovou schránku, kam mu chodí výzvy, je důležité se domluvit, aby po dobu nepřítomnosti účetní se buď nepřihlašoval do datové schránky nebo byl připraven na výzvy reagovat. Pokud výzvy chodí do datové schránky účetní, tak v podstatě stačí přizpůsobit délku dovolené. Nechávat si zasílat výzvy na e-mail je pro účetní v podstatně nereálné. Velmi riskantním také spatřuji pokud účetní odjede na dovolenou, kde nemá přístup k e-mailu nebo telefonní signál, a zároveň nemá dostatečně kvalifikovaný zástup. Takže řešení jak mít dovolenou delší než 5 dní existují, ale jedná se o značnou komplikaci.

Myslíte si, že povinnost Kontrolního hlášení může existenčně ohrozit některé podnikatele nebo externí účetní?

Ano vzhledem k výši pokut, které jsou naprosto neúměrné provinění, můžou být sankce v kontrolním hlášení pro menší podnikatele a účetní likvidační. Dalším problémem se ukazuje aktivita správců daně, kdy volají daňovým subjektům popř. zasílají výzvy a požadují podání následného kontrolního hlášení i kvůli bagatelním chybám (haléřové rozdíly, čistě technické nedostatky apod.). Čímž zvláště u externích účetní dochází k výraznému zahlcení naprosto nesmyslnou byrokracií, která nemá žádný vliv na správnou výši daně.

Komunikace a předávání dokladů od klientů k externí účetní není kolikrát lehká záležitost. Poradíte ostatním účetním, jak jste donutila své klienty dodávat včas doklady, hlavně faktury vystavené?  

V tomto případě se ukázala nejlepší volbou otevřenost. Otevřeně jsem informovala klienty o důsledcích pozdního předání dokladů. To znamená, že pokud pozdě dodají doklady nebudou mít včas zpracované přiznání k DPH a kontrolní hlášení a sankce za pozdní podání v tomto případě nehradím. Samozřejmostí je mít takovéto ujednání sjednané i ve smlouvě. Zároveň začátkem každého měsíce posílám klientům e-mailem připomínku s termínem předání dokladů. Pokud přesto klient nedodá doklady cca do 3 dnů po lhůtě, pošlu mu znovu e-mail s tím, že pokud nedodá doklady do konkrétního termínu nebude DPH a kontrolní hlášení podáno v termínu. Tento systém se mi osvědčil.

Od 1.1.2016 se dle novely zákona o účetnictví mění účtová osnova. Některé účty, které se v praxi moc často nepoužívaly, končí, některé nově vznikají. Například účet 611nahradil nový účet 581. Proč má nyní účetní na místo výnosového účtu požívat nákladový (např. u předkontace “Nedokončená výroba – úbytek” se dříve účtovalo 611/ 121, nyní 581/121 )?

Důvodem pro změny Zákona o účetnictví a souvisejících právních norem od 1.1.2016 byla harmonizace s předpisy EU. Já osobně vnímám tyto změny pozitivně. Nový způsob účtování se mi jeví logičtější. Přeci jen úbytek prodaných výrobků, úbytek polotovarů, nedokončené výroby apod. vnímám spíše jako náklad firmy než snížení výnosů. Stejně tak přírůstek výrobků atd. mi nikdy nepřišlo zcela jako klasický výnos. Když jsme o této změně diskutovali s účetními na kurzu, tak většina tuto změnu také vnímá pozitivně jako logičtější.

Jak jste se změnám přizpůsobila v praxi?

Jak jsem již uvedla výše změny v účetnictví osobně vnímám jako logičtější, takže jsem s přizpůsobením neměla nejmenší problém. Problém to samozřejmě může být pro účetní jednotky, které musí složitěji nastavovat účtování změn.

Přečtěte si více o změnách v účtové osnově platné od 1.1.2016.

V literatuře se můžeme setkat s pojmem takzvaného převodového můstku pro vyrovnání položek za běžné a minulé účetní období. Co si pod tímto pojmem představit a jak ho aplikovat do účetní praxe roku 2016?

Převodový můstek může být jednou z pomůcek, které účetní pochopí rozdíl mezi účtováním starého a nového roku. Pokud je převodový můstek dostatečně názorný a srozumitelný, může být dobrou pomůckou. Příliš komplikovaný můstek je dle mého názoru spíše ke škodě a může účetní mást. Pokud je převodový můstek pro účetní nesrozumitelný, doporučuji se tím netrápit a vyhledat téma v jiném zdroji např. v odborných článcích.

Článek byl původně publikován na stránce www.uctovani.net

Autor: Ing. Marie Bohdalová

iÚčto.cz