Hospodářský rok

Z pohledu účetnictví má kalendářní rok a hospodářský rok stejný počet měsíců. To je asi jediná shoda obou časových úseků. Od roku 2001 totiž může jakákoliv firma přejít na účetní období, které nemusí být totožné s kalendářním rokem a které se nazývá hospodářský rok. Ten má délku dvanáct měsíců, ale nemusí začínat lednem a dokonce ani prvním dnem  kalendářního měsíce. Takovým hospodářským rokem tak může být např. období od 1.6.  do 31. 5. Pokud se firma rozhodne přejít na hospodářský rok, tak je povoleno, že předchozí účetní období může být kratší než dvanáct měsíců. V našem případě to bude pět měsíců od 1.1 do 31.5.

Ke změně účetního období potřebuje každá firma souhlas příslušného správce daně. Aby ho dostala, tak je nucena o něj požádat. Musí tak učinit nejpozději tři měsíce přede dnem změny přechodu na hospodářský rok. Pokud budeme brát náš případ, tak žádost je nutno podat do 1.3 a v ní uvést důvody, proč chce firma změnit účetní období. Do 30 dnů od podání žádosti správce daně rozhodne o její oprávněnosti nebo ji zamítne. Vzhledem k tomu, že záporná rozhodnutí by mohla padnout pouze ze zásadních hospodářských důvodů, tak k zamítavým stanoviskům prakticky nedochází.

Přesto ale musí každá účetní jednotka při přechodu na hospodářský rok počítat s některými komplikacemi. Na některé z nich nyní poukážeme.

Za účetní období se dosáhne určitého hospodářského výsledku, což je rozdíl výnosů a nákladů. Tento výsledek je výchozí hodnotou pro výpočet základu daně. Při normální délce účetního období je stanovena lhůta pro podání daňového přiznání v trvání tří měsíců po jeho skončení. Prodloužená šestiměsíční lhůta je také možná, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nebo když jde o poplatníka spadajícího do povinného auditu.

My ale máme zkrácené účetní období (kratší než 12 měsíců) a zde nastává zásadní změna. Ačkoliv v účetnictví se úsek kratší dvanácti měsíců považuje za plnohodnotné účetní období, zákon o daních ho vidí jako část zdaňovacího období. Proto je nutné podat daňové přiznání ne do tří nebo šesti měsíců, ale do konce měsíce, ve kterém firma vstoupila do hospodářského roku. V našem příkladě do 30.6.

Bohužel, to, že zákon o dani považuje kratší účetní období za část období zdaňovacího, má i další důsledky. Firma si může uplatnit daňové odpisy pouze v poloviční výši klasických ročních odpisů. Za část zdaňovacího období není možné uplatnit odpisy pohledávek starého bloku a taktéž se nedají tvořit rezervy na opravy.

Pokud dojde v části zdaňovacího období k vykázané a vyměřené daňové ztrátě, tak je možné ji uplatnit v pěti dalších po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích. Za kratší zdaňovací období může být snížen základ daně o vyměřené předchozí ztráty.

Pokud firma v daném období získala majetek, řádně ho zaevidovala a uvedla do užívání, tak si může uplatnit odpočet z 10  až 20  procentního navýšení jeho ceny.

S přechodem z kalendářního na hospodářský rok můžou být spojena další mnohá úskalí, která je vhodné včas prodiskutovat s daňovým poradcem. Pozdější výtky pracovníka finančního úřadu při kontrolní zprávě by už nemusely být příjemné…

Trápí vás zpracování účetnictví, nevíte jak vést daňovou evidenci nebo se nevyznáte v daních z příjmů? Využijte našich účetních služeb.

Pro uživatele účetního programu nabízíme iÚčto také účetní služby. Kompletní zpracování účetnictví nebo vedení daňové evidence se pohybuje již od 999,- korun měsíčně. Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku. Je to snadné, stačí vyplnit tento dotazník a obratem se vám ozveme.