Na co nezapomenout při zpracování daňového přiznání DPPO

Daňové přiznání začínáme vyplňovat tak, že na ř. 10 uvádíme výsledek hospodaření bez vlivu mezinárodních účetních standardů a bez vlivu podrozvahových účtů.¨

Položky zvyšující základ daně

Položky zvyšující základ daně se uvádí v ř. 20 až ř. 62 daňového přiznání. V praxi nejčastěji vyplňovaný je ř. 40, kde se uvádí daňově neuznatelné náklady. Existují ale i další položky, o které je třeba zvýšit základ daně.

Neuhrazené sociální a zdravotní pojištění – § 23 odst. 3 písm. a) bod 5, § 23 odst. 3 písm. b) bod 2, § 24 odst. 2 písm. f)

Pokud zaměstnavatel neuhradí sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance nejpozději do konce ledna následujícího roku resp. do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období musí o neuhrazené pojistné zvýšit základ daně. Neuhrazené pojistné za zaměstnance (účetní předpis 331/336) se uvádí na ř. 30, pojistné za zaměstnavatele (524/336) se uvádí na ř. 40.

Základ daně lze snížit o sociální a zdravotní za zaměstnance, které bylo v roce 2016 uhrazeno a v minulých obdobích bylo vykázáno na ř. 30. Sociální a zdravotní za zaměstnavatele se při úhradě vykáže na ř. 160 (v minulosti na ř. 40).

Neuhrazené závazky – § 23 odst. 3 písm. a) bod 12, § 23 odst. 3 písm. c) bod 6

Další položkou zvyšující základ daně na ř. 30 jsou dluhy (závazky) více než 30 měsíců po splatnosti nebo dluhy promlčené. Základ daně se zvyšuje o dluhy v rozvahové hodnotě tj. včetně DPH.

Úhrada dříve dodaněných závazků více než 30 resp. 36 měsíců po splatnosti snižuje základ daně na ř. 112.

Opravné položky a rezervy – § 25 odst. 1 písm. v), § 23 odst. 3 písm. c) bod 3

Daňovým nákladem právnické osoby je tvorba opravných položek a rezerv podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tvorba a rozpuštění zákonných (daňových) opravných položek a rezerv zůstává v přiznání pouze na ž. 10. Jinak se nepromítá.

Tvorba účetních (nedaňových) opravných položek a rezerv zvyšuje základ daně na ř. 40.

Rozpuštění účetních (nedaňových) opravných položek a rezerv snižuje základ daně na ř. 112.

Úroky z půjček – § 24 odst. 2 písm. zi), § 25 odst. 1 písm. w)

Daňovým nákladem nejsou neuhrazené úroky z půjčky od fyzické osoby (věřitelem je fyzická osoba). Neuhrazené úroky z půjčky, kdy věřitelem je fyzická osoba zvyšují základ daně na ř. 40.

V případě půjček mezi spřízněnými osobami je potřeba provést tzv. test kapitalizace. Pokud úroky z půjček přesahují čtyřnásobek výše vlastního kapitálu jsou úroky nedaňový náklad na ř. 40.

Technické zhodnocení na pronajatém majetku – § 23 odst. 6 písm. a)

Na řádku 20 je třeba vykázat u pronajímatele technické zhodnocení provedené nájemcem na pronajatém majetku, které nájemce bezúplatně převedl na pronajímatele.

Nerespektování ceny obvyklé u spřízněných osob § 23 odst. 7

Na ř. 20 se také vykazují rozdíly oproti ceně obvyklé u spřízněných osob.

Příklad: S.r.o. poskytuje půjčku společníkovi na nákup nového auta ve výši 1 mil. Kč. Sjednaný úrok 0,5% p.a. Společnost zjistila, že obvyklý úrok je 3% p.a. Rozdíl mezi úrok zaúčtovaným ve výnosech a úrokem obvyklým bude zdaněn na ř. 20.

Neuhrazené smluvní sankce – § 24 odst. 2 písm. zi), § 23 odst. 3 písm. b) bod 1.

Na ř. 111 lze snížit základ daně o neuhrazené smluvní sankce účtované do výnosů na účet 644. Na řádku 111 se také uplatní náklady (účet 544), které jsou daňové až při úhradě (např. smluvní pokuty, daň z nemovitých věcí apod.) a v minulosti byli vyloučeny na ř. 40 a to v roce úhrady.

Dojde-li k úhradě výnosových smluvních sankcí (účet 644) – pokut a úroků z prodlení apod., které byli v minulých letech vyloučeny ze zdanění z důvodů neuhrazení, zvyšuje se v roce úhrady základ daně na ř. 30.

Nedaňové náklady

Největší část položek zvyšujících základ daně představují náklady zaúčtované v účtové třídě 5, které nelze považovat podle § 24 a § 25 za daňové náklady. Jedná se o širokou skupinu nákladů. Vybírám proto jen ty nejčastější:

• členské příspěvky za členství, které není povinné podle zvláštních předpisů – i když slouží k zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V praxi je někdy složité odlišit členské poplatky např. od nájemného nebo plateb za reklamu – § 24 odst. 2 písm. d)
• neuhrazená daň ze nemovitostí a daň z nabytí nemovitých věcí – § 24 odst. 2 písm. ch)
• tvorba účetních (nedaňových) opravných položek a rezerv, nedaňový odpis pohledávky – § 25 odst. 1 písm. v)
• nedaňové zaměstnanecké benefity – § 24 odst. 2 písm. j), § 25 odst. 1 písm. h)
• nedaňová manka a škody – za daňové lze uznat škody způsobené živelné pohromou, způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a do výše přijaté náhrady (zaúčtované do výnosů) – od zaměstnance, od pojišťovny, od pachatele – § 24 odst. 2 písm. l), § 25 odst. 1 písm. n)
• neuhrazené smluvní pokuty a úroky z prodlení – § 24 odst. 2 písm. zi)
• penále, pokuty, úroky z prodlení od státních institucí – nesmluvní – § 25 odst. 1 písm. f)
• výdaje na reprezentaci a dary – § 25 odst. 1 písm. t)
• PHM a parkovné u vozidel, u kterých je uplatňovám paušál na dopravu resp. není vedena kniha jízd – § 25 odst. 1 písm. x)
• úroky z půjček od spřízněných osob, které neprošly testem nízké kapitalizace (suma úvěrů přesahuje čtyřnásobek vlastního kapitálu) – § 25 odst. 1 písm. w)
• neuhrazené úroky z půjček od fyzických osob – § 24 odst. 2 písm. zi)

Účetní a daňové odpisy – § 26 až § 33

Pokud se liší účetní a daňové odpisy, je třeba rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy vykázat na ř. 50 resp. 150. Ř. 50 se použije v případě, že jsou účetní odpisy vyšší než daňové. Ř. 150 použiji v případě, jsou daňové odpisy vyšší než účetní.

Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenu vyřazeného majetku – § 25 odst. 1 písm. o)

Částka o kterou daňová zůstatková cena převyšuje účetní zůstatkovou cenu majetku při vyřazení snižuje základ daně na ř. 160. Pokud je vyšší účetní zůstatková cena než daňová zůstatková cena vykáže se rozdíl na ř. 40.

Položky snižující základ daně

Při splnění podmínek lze uplatnit také položky snižující základ daně. Položkám snižujícím základ daně jsou vyhrazeny ř. 100 až 162 daňového přiznání.

Paušál na dopravu – § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. x)

Jako položku snižující základ daně lze uplatnit paušální výdaj na dopravu a to ve výši 5.000 Kč měsíčně, maximálně na 3 auta. U právnické osoby je možné paušál na dopravu použít pouze v případě, že vozidlo nebylo po celý měsíc přenecháno k užívání jiné osobě tj. není používáno k soukromým účelům zaměstnanci ani společníkem či jednatelem.

Paušální výdaj na dopravu v účetnictví neúčtuje. Pouze se uvede v daňovém přiznání na ř. 162 (popř. 160). Náklady na PHM a parkovné je třeba vyřadit z nákladů na ř. 40.

Odpočty snižující základ daně

Daňová ztráta – § 34 odst. 1, § 38na

Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu z předchozích období. V přiznání za 2016 lze odečíst daňovou ztrátu vzniklou v letech 2011 – 2015. Ztráta minulých období se odečítá na ř. 230.

Ztrátu nelze odečíst došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole – změna členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu o více než 25 % základního kapitálu. Přičemž se porovnává období kdy má být ztráta uplatněna s obdobím kdy ztráta vznikla. Ztrátu lze odečíst, i když došlo k podstatné změně ve složení osob, pokud nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

Odečet nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje – § 34 odst. 4, § 34a až § 34e

Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje na ř. 242. Poplatník náklady vynaložené na projekt výzkumu a vývoje zahrne do základu daně jako daňově uznatelný náklad dle § 24 ZDP a za dodržení zákonem stanovených podmínek i formou odčitatelné položky od základu daně (§ 34 odst. 4 ZDP). Náklady na výzkum a vývoj jsou de facto uplatněny dvakrát.

Odečet nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání – § 34 odst. 4, § 34f až § 34h zákona

Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 h. Tento odpočet se uplatňuje na ř. 243.

Odečet bezúplatných plnění – darů – § 20 odst. 8

Právnická osoby si může na ř. 260 odečíst hodnoty poskytnutých darů na účely vyjmenované v §  20 odst. 8. Hodnota jednoho daru musí činit alespoň 2.000 Kč. Pozor na rozdíl od fyzických osob se jedná opravdu o hodnotu jednoho daru. Nikoliv o úhrnnou hodnotu všech poskytnutých darů tj. každý poskytnutý dar musí být v hodnotě alespoň 2.000 Kč, aby bylo možné ho uplatnit. Nejvýše lze odečíst 10% základu daně.

Slevy na zaměstnance se zdravotním postižením

Slevu na dani může uplatnit zaměstnavatel, který zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance se zdravotním postižením. Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Vypočítává se samostatně za skupinu zaměstnanců s „lehčím“ (invalidní v první a druhé stupni, zdravotně znevýhodněné) a těžším zdravotním postižením (invalidní ve třetím stupni). Skutečnost, že je osobou invalidní nebo osobou zdravotně znevýhodněnou dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Sleva činí 18000 Kč za zaměstnanec s “lehčím” zdravotním postižením, 60000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Sleva se odečítá na ř. 300.

Zálohy na daň z příjmů – § 38a

Zálohy na daň z příjmů musí platit všichni poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost za zdaňovací období převýšila částku 30 000 Kč. Do daňového přiznání se počítají zálohy zaplacené do konce zdaňovacího období tj. do 31.12. Pokud byla některá záloha zaplacená později započítávají se pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Poplatníci, jejichž daňová povinnost přesáhla částku 30 000 Kč, avšak nepřesáhla částku 150 000 Kč, platí poplatníci pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, a to v termínu do 15. června a 15. prosince. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost převýšila částku 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy, a to ve výši jedné čtvrtiny poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné v termínech 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Tento článek nepostihuje všechny situace, které mohou u podnikající právnické osoby nastat. Zabývá se nejčastějšími situacemi, které v praxi nastávají. Specifické případy je třeba vždy řešit podle aktuálních daňových zákonů.

Checklist DPPO

• nemám jako pronajímatel žádné technické zhodnocení, které na mě při ukončení nájmu bezúplatně převedl nájemce
• mám zohledněné veškeré výnosy – omylem nezaúčtované výnosy jsem zohlednil/a na ř. 20
• transakce mezi spojenými osobami jsou v cenách obvyklých. Pokud nejsou je rozdíl zdaněn na ř. 20
• zkontroloval/a jsem, že sociální a zdravotní pojištění z mezd bylo uhrazeno do konce ledna následujícího roku. Pokud nebylo, tak jsem neuhrazené pojistné za zaměstnance vykázal/a na ř. 30, pojistné za zaměstnavatele (účet 524) vykázal na ř. 40. Sociální a zdravotní za zaměstnance, které bylo v minulosti neuhrazené a vyloučené ze základu na ř. 30 jsem při úhradě v roce 2016 uvedl do ř. 111. Za zaměstnavatele do ř. 160.
• zkontroloval/a jsem výnosové/přijaté smluvní pokuty a úroky z prodlení. Úroky uhrazené v r. 2016, které byli v minulosti vyloučeny ze zdanitelných výnosů jsem zdanil na ř. 30. Neuhrazené výnosové smluvní pokuty a úroky z prodlení jsem vyloučil ze zdanění na ř. 111.
• neuhrazené nákladové smluvní pokuty a úroky z prodlení jsem vyloučil/a z daňových nákladů na ř. 40. Letos uhrazené nákladové smluvní pokuty, vyloučené v minulosti na ř. 40, jsem uplatnila na ř. 111.
• zkontroloval/a jsem všechny dluhy (závazky) po splatnosti. O dluhy více než 30 měsíců po splatnosti nebo dluhy promlčené jsem zvýšil základ daně na ř. 30. Úhradu v minulosti dodaněných závazků po splatnosti jsem vykázal na ř. 112.
• mám zkontrolované všechny náklady účtované v třídě 5 a nedaňové jsem vyloučil na ř. 40 např. členské poplatky, neuhrazenou daň z nemovitostí, tvorba účetních rezerv a opravných položek, nedaňové zaměstnanecké benefity, nedaňová manka a škody, neuhrazené smluvní pokuty, úroky z prodlení apod. nesmluvní (od státních institucí), výdaje na reprezentaci a dary atd.
• spočítal/a jsem daňové odpisy, rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy jsem vykázal na ř. 50 (pokud jsou účetní vyšší než daňové) resp. 150 (pokud jsou daňové vyšší než účetní)
• na ř. 111 jsem uplatnil náklady, které byli do nákladů účtovány v minulosti a k jejichž úhradě došlo až v roce 2016 (v minulosti byli na ř. 40)
• rozpuštění účetní (nedaňové) opravné položky a rezervy jsem vykázal/a na ř. 112, tvorbu nedaňové rezervy nebo opravné položky mám na ř. 40. Daňové opravné položky a rezervy jsou zahrnuty na ř. 10 a nikde se v přiznání nevykazují.
• na ř. 160 jsem uvedl částku, o kterou daňová zůstatková cena vyřazeného majetku převyšuje účetní zůstatkovou cenu. Pokud je účetní ZC vyšší než daňová vykazuje se na ř. 40.
• paušální výdaj na dopravu jsem vykázal na ř. 160 popř. 162
• na ř. 230 jsem uplatnil/a daňovou ztrátu minulých zdaňovacích období
• uplatnil/a jsem odpočet na podporu výzkumu a vývoje (ř. 242) nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání (ř. 243)
• uplatnil jsem poskytnuté dary na dobročinné účely (ř. 260)
• uplatnil/a jsem slevu na dani na osoby se zdravotním pojištěním (ř. 300)
• odečetl jsem zálohy na daň zaplacené v roce 2016

Článek byl původně publikován na stránce www.uctovani.net

Autor: Zuzana Bartůšková