Plný úvazek vs. dohoda – 3. díl

V našem třetím díle na téma Plný úvazek vs. dohoda poukážeme na výhody a nevýhody DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI:

  • rozsah práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin týdně
  • náležitosti dohody: druh práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá
  • lze zrušit bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní lhůtou
  • při výdělku do 3 000 Kč neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění, pokud tedy zaměstnanec není zaměstnán u jiného zaměstnavatele, musí si zdravotní pojištění zaplatit sám
  • zaměstnanec vždy odvádí daň z příjmů (15 %), avšak může uplatnit slevu na poplatníka
  • zaměstnanec může uzavřít libovolný počet dohod, avšak prohlášení poplatníka k dani, díky němuž získá slevu na dani, může podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele

Příklad č. 1:

Pan XY pracuje na dohodu o pracovní činnosti a podepsal prohlášení poplatníka k dani. Za měsíc leden si vydělal hrubou mzdu 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že částka splňuje zákonem stanovený limit, nestrhává se mu zdravotní ani sociální pojištění. Daň z příjmu by po výpočtu činila 300 Kč, avšak pan XY uplatňuje slevu na poplatníka 2 070, která mu celou daň pokryje. Částka k výplatě tedy nebude o nic ponížena, bude mu vyplacena čistá mzda ve výši celého výdělku 2 000 Kč.

Zaměstnavatel zde nezaplatí žádné povinné odvody. Náklady na tohoto zaměstnavatele pro něj tedy činí 2 000 Kč.

Tento způsob pracovního poměru se v tuto chvíli vyplatí oběma stranám.

Příklad č. 2:

Pan XY pracuje na dohodu o pracovní činosti a NEpodepsal prohlášení poplatníka k dani. Za měsíc leden si vydělal hrubou mzdu 2 000 Kč. Zadání příkladu je stejné jako předešlé, s tím rozdílem, že se zde neuplatňuje sleva na poplatníka. Částka k výplatě bude tedy ponížena o daň z příjmů, která činí 300 Kč. Panu XY bude vyplaceno 2 000 – 300 = 1 700 Kč.

Zaměstnavatel zde nezaplatí žádné povinné odvody. Náklady na tohoto zaměstnavatele pro něj tedy činí 2 000 Kč.

Pro zaměstnavatele je tento způsob pracovního poměru velmi výhodný. Zaměstnanec sice odvede daň z příjmů, avšak vzhledem k tomu, že nepodepsal prohlášení poplatníka k dani, je zřejmé, že je tato práce jeho druhým výdělkem, tudíž je to výhodné i pro něj.

Příklad č. 3:

Pan XY pracuje na dohodu o pracovní činnosti a podepsal prohlášení poplatníka k dani. Za měsíc leden si vydělal hrubou mzdu 5 000 Kč. Tato částka již nesplňuje zákonem stanovený limit. Zaměstnanci bude z hrubé mzdy strženo zdravotní a sociální pojištění, (4,5 % + 6,5 %) * 5 000 = 550 Kč. Daň z příjmů se vypočte jako hrubá mzda + zdravotní a sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, tedy (5 000 + 1 700) * 15 % = 1 005 Kč – sleva na poplatníka 2 070 = 0 Kč daň z příjmů. Čistá mzda, která bude tomuto zaměstnanci vyplacena se následně vypočte jako 5 000 – 550 = 4 450 Kč

Zaměstnavatel zde zaplatí povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění, a to 9 % + 25 % = 34 % z hrubé mzdy, 5 000 * 34 % = 1 700 Kč. Náklady zaměstnavatele na zaměstnance dohromady činí 5 000 + 1 700 = 6 700 Kč.

V tomto případě se oběma stranám více vyplatí uzavřít dohodu o provedení práce, u které by nebylo vůbec odváděno zdravotní a sociální pojištění, avšak pouze při výši výdělku do 10 000 Kč včetně.

Příště nás čeká poslední díl seriálu Plný úvazek vs. dohoda, ve kterém si stručně shrneme všechny 3 díly dohromady.

Chcete mít neustále přehled o novinkách a vylepšeních v systému iÚčto? Neváhejte a sledujte náš BLOG, na kterém vás budeme o všem včas informovat.

S iÚčtem to zvládnete, s iÚčtem je pohoda!

Tipy od iÚčto v e-mailu

Pravidelně zasíláme informace o novinkách v naší aplikaci i českém účetnictví e-mailem.

Přidejte si i zdroj do RSS čtečky

Vyzkoušejte iÚčto.cz

Píšeme na Facebooku