Dary pro zaměstnance
Hned v počátku si řekneme, že pro zaměstnavatele jsou dary věnované zaměstnancům vždy daňově neuznatelným výdajem.
Pro zaměstnance je zákon v oblasti přijetí daru od zaměstnavatele poněkud vstřícnější a jestliže budou splněny stanovené podmínky, pak hodnota daru nemusí být zahrnuta do daňového základu ani do vyměřovacího základu pro pojistné.
Chcete začít účtovat zdarma v moderním on-line systému?
Zákon: §6 odst. 9 písm. g) ZDP
Aby hodnota daru nebyla zahrnuta do daňového základu ani do vyměřovacího základu pro pojistné musí být splněny zákonné požadavky na:
- Finanční částku daru: max. hodnota daru 2 000 Kč/rok
- Forma daru: nepeněžní
- Příležitost ke, které bude dar věnován:
- při pracovních výročích odpracovaných 20. let a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele,
- při životním výročí dosažení věku 50. let a každých 5 let věku zaměstnance,
- při prvním odchodu do starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,
- při prvním odchodu do starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,
- za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru.
Jestliže nebudou splněny všechny podmínky výše uvedené, bude dar zaměstnanci podléhat daňovému zatížení a hodnota bude zahrnuta do vyměřovacího základu pro pojistné.
Náklady na pracovní prostředky a pracovní oblečení
V roli zaměstnavatele se můžete dostat do situace, kdy budete např. jednorázově potřebovat nářadí, které nevlastníte, nebo dokonce stroj. Máte-li informaci, že toto nářadí (stroj) má některý z Vašich zaměstnanců, můžete ho použít a za opotřebení zaměstnanci zaplatit. Ušetříte tak finanční prostředky na pořízení nového stroje.
Zaměstnavatel: jedná se o daňově účinný náklad.
Zaměstnanec: Částka hrazená zaměstnavatelem pro zaměstnance za opotřebení stroje je osvobozena od zdanění.
Doporučení pro zaměstnavatele: Aby bylo vše řádně zdokladováno k finančním operacím ohledně opotřebenému nářadí poskytnutého zaměstnancem, doporučujeme, aby zaměstnavatel vypracoval vnitřní směrnici, ve které popíše způsoby výpočtu náhrad.
Podobně může zaměstnavatel sepsat do vnitřní směrnice náhradu za pracovní oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování. Jedná se však pouze o oblečení, které zaměstnanec může nosit pouze v průběhu pracovního výkonu.
Užitečná informace pro zaměstnavatele: Částky za opotřebení nářadí zaměstnance i příspěvek na udržování oblečení je možné paušalizovat.
Přechodné ubytování a příspěvky na bydlení
Přechodné ubytování
V tomto bodě je nezbytné, aby obec trvalého bydliště nebyla shodná s obcí přechodného ubytování.
Zaměstnavatel: Náklady spojené se zabezpečováním přechodného ubytování může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů v rozsahu dohodnutém v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Zaměstnanec: Podle §6 odst. 9 písm. i) ZDP je nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem ve formě přechodného ubytování osvobozeno od daně z příjmu maximálně do hodnoty 3 500 Kč měsíčně. Nepeněžní příspěvek přesahující tento limit a peněžní příspěvky jsou zdanitelným příjmem. Tak jak je to se zdaněním, tak je to i se zahrnutím do vyměřovacího základu pro pojistné. Nepeněžní příspěvky do 3 500 Kč/měsíc do vyměřovacího základu pro pojistné zahrnuty nejsou. Peněžní příspěvky a nepeněžní příspěvky přesahující tuto hranici do vyměřovacího základu pro pojistné zahrnuty jsou.
Příspěvek na bydlení
Rozdíl mezi příspěvkem na přechodné ubytování a příspěvkem na bydlení je ten, že příspěvek na bydlení může dostat zaměstnanec k bytu, ve kterém žije. Např. splácí hypotéku a zaměstnavatel mu nabídne např. na dobu 10-ti let příspěvek na bydlení, jestliže zůstane u firmy zaměstnán. Po 10-ti letech položka příspěvku na bydlení bude zaměstnanci ze mzdy odebrána.
Zaměstnanec: Příspěvek na bydlení v peněžní i nepeněžní formě je na straně zaměstnance zdanitelný příjem.
Zaměstnavatel: Tak jako u příspěvku na přechodné ubytování, je částka hrazená zaměstnavatelem jako příspěvek na bydlení, daňově uznatelným nákladem.
